Jak nás ovlivňují úrokové sazby
Úrokové sazby nás ovlivňují ve všech směrech našeho ekonomického života. Týká se to jak půjček, tak investování. A právě druhému se dnes budeme věnovat podrobněji.
Úroková sazba má vždy dvě strany téže mince. Na jedné straně si někdo půjčuje (dlužník), na druhé mu někdo půjčuje (věřitel). Měřítkem toho, kolik dotyčný přeplatí/vydělá, je právě dohodnutý úrok.
Situace, kdy si berete hypotéku nebo půjčku, asi všichni známe a navíc nás v tomto článku zajímá ten druhý, investiční pohled. Základní úrokovou sazbu, přesněji řečeno "dvoutýdenní repo sazbu", u nás stanovuje Česká národní banka.
Jak se zvyšuje a snižuje úroková sazba
Tato sazba je tak vodítkem pro komerční banky jak z pohledu nacenění půjčovaní zdrojů obyvatelstvu, tak na druhé straně úrokové politiky při stanovování výnosů na spořících účtech a termínovaných vkladech. A v porovnání s nimi se pak stanovuje i přiměřená "riziková prémie" vyšších výnosů u firemních dluhopisů a směnek.
Sazby centrální banka zvyšuje, když ekonomika šlape, firmám se daří a hrozí tzv. "přehřátí". V ten moment tak firmám i občanům zdraží externí financování a jejich rozhazovačný apetit o něco zchladí. Stejným způsobem se taky krotí příliš vysoká inflace.
Naopak, pokud je ekonomika v recesi, firmy šetří a občané neutrácí v důsledku obav z horších časů, centrální banka úrokové sazby sníží a odstartuje zlevňování soukromých i firemních úvěrů, aby firmy ponoukla k expanzi a občany k utrácení a opět tak roztočila kola ekonomiky.
Vliv úrokových sazeb na dluhopisy
Kromě ČNB, která nás zajímá nejvíc jako občany, nás jako investory musí především zajímat tzv. monetární politika centrální banky USA (FED), Evropské centrální banky (ECB), případně centrálních bank Japonska a Velké Británie (BOJ a BOE), pokud máme na tyto země expozici ve svém portfoliu.
To se týká především investic do státních a korporátních dluhopisů. Ty jsou slovy klasika "případ komplikovanej a čert nám ho byl dlužen". Jejich reakce na pohyby úrokových sazeb je totiž poměrně sofistikovaná. Když sazby klesají, tržní ceny dluhopisů rostou a zároveň s tím klesají jejich výnosy. Když sazby rostou, klesají jejich tržní ceny a rostou kupónové výnosy.
Metrika, kterou lze měřit citlivost dluhopisů na tyto pohyby, se nazývá durace. Čím má dluhopis delší splatnost, tím větší je pravděpodobnost, že se během jeho "života" několikrát změní úrokové sazby a jeho durace je tak vysoká.
Proč penzijní připojištění nic nevydělává
Pokud si velká část občanů České republiky myslí, že tyhle finanční "nesmysly" se jejich úspor netýkají, jsou na omylu. O bankovních vkladech už ostatně byla řeč. Ale asi málokdo z těch několika milionů, kteří si spoří na důchod ve starém penzijním připojištění chápe, že uvnitř jsou státní dluhopisy bezpečných zemí Evropské unie.
Ano, takzvané kreditní riziko "krachu" těchto zemí je naprosto minimální, ale jejich úspory jsou vystaveny stejných tržním a makroekonomickým faktorům, jako finance těch, kteří skutečně investují (resp. vědomě vědí, že investují).
A protože ceny těchto bezrizikových dluhopisů jsou dnes na historických maximech, jsou také jejich výnosy blízké nule (nebo dokonce záporné!). A ani zdaleka tak nepokryjí ani inflaci. Stará "penzijka" tak ve skutečnosti likvidují kupní sílu úspor, ačkoliv na první pohled nikde nic nekolísá a zdánlivě se tak nic neděje...
PS: Chcete nekonečnou rentu? Proč se neinspirovat v zahraničí. Ukážeme vám konkrétní portfolia světových nadací. Stáhněte si E-book a nechte se inspirovat.
